Studium medicíny v 32??, náročnost studia

[Kobra 82]

Dobrý den, zdravím všechny:-)

dovolila bych si Vám položit pár dotazů s prosbou o sdílení Vašich zkušeností. Předem mockrát děkuji za Vaše odpovědi. Je mi čerstvě 32 let, mám vystudovanou již jednu VŠ i Ph.D. (avšak v odlišném oboru), 2 malé školkové děti a mým snem je ještě vystudovat medicínu. Manžel mě v tomto cíli podporuje, finance, tj. 6 let studia bez příjmu nejsou problémem, zázemí mám, další mateřskou neplánuji, děti jsou přes den ve školce.... Chci se zeptat, zda mezi svými spolužáky máte někoho po třicítce, zda si myslíte, že začínat takto pozdě takto náročné studium má smysl? Já jsem přesvědčena, že ano, beru-li v úvahu stále se vzdalující věk odchodu do důchodu:-), ale ráda bych znala i názory vás, studentů.... Splnila bych si rovněž svůj dávný sen... Nechtěla bych však být naprostý exot.. Vím, že studium medicíny je extrémně náročné, chtěla bych se však konkrétně zeptat, jak dlouho Vám denně průměrně včetně docházky do školy zabere studium, nepočítám-li zkouškové? Lze medinu vystudovat i bez fotografické paměti?:-)) Předem mockrát děkuji za všechny vaše postřehy. Jarka

[Katharsis]

Takže Váš důvod proč chcete na medicínu je honba za tituly? Nebo máte i takový ten nepodstatný cíl - pomáhat lidem?

[Kobra 82]

Rýpavá reakce, také reakce, co se dá dělat... Ne, honba za tituly to opravdu není,:-) jen jsem pro dokreslení situace zmínila, že již jednu školu vystudovanou mám. Myslím, že jsem napsala jasně, že bych si chtěla splnit svůj dávný sen a uplatnit se v oboru, který bych mohla ještě dalších 35 let (v případě plné síly) vykonávat:-).

[Katharsis]

Pak se omlouvám, nechtěl jsem rýpat, jenom mi to tak vyznělo. Myslím, že není nikdy pozdě začít studovat jakoukoli školu.

[Kobra 82]

Ok tedy:-), děkuji za reakci. Pakliže jste student medicíny, mohu se zeptat, kolik hodin denně včetně přípravy a samotných předmětů studium průměrně zabere? Chápu, že se to může lišit ročník od ročníku, předmět od předmětu atd.. ale lze to alespoň orientačně zprůměrovat? Předem děkuji..

[Hodoran]

Nelze to univerzálně říci, u každého člověka je to jiné...někdo si látku přečte jednou před cvičením a umí, někdo dvakrát na koleji, v bytě nebo ve studovně a umí jakžtakž..no a někdo čte stále dokola a neumí. Mně osobně zabrala příprava na anatomii v prváku kolem 2-3 hodin denně v průměru, stejně tak histologie. Nedělejte si však iluze, že se každý den budete drtit od rána do večera, to nedělá nikdo i když Vám to říká do očí. Troufám si říci, že minimálně 60% času z toho prosedí na facebooku. Náročnost je hlavně v tom - říkám podle sebe - že aby některé věci měly logiku, je potřeba studovat více předmětů zároveň, což je na 3.LF. Mnohé věci, kterým jsem v prvním ročníku neporozuměl, mi docvakly až ve druháku nebo třeťáku. Druhou možností je opravdu nadrtit se je izolovaně bez souvislosti. Je to něco jako neuron bez synapse, když ji nemá nebo není používaná tak zanikne, a to je přesně případ mnohého učiva na lékařské fakultě. Takže je to složité, zvláště když si tohle uvědomíte . První tři ročníky jsou hodně těžké, jsou velmi teoretické a když jsou praktické, tak pouze formou "lajk+kuchařka" - narážím na výuku biochemie ve druháku. Někomu to vyhovuje a někdo se přes to přenese a těší se na klinickou část v druhé části studia.

[Kobra 82]

Děkuji mockrát za odpověď

[alfamedik]

Proč si studovala jinou VŠ, dokonce i s PhD. když si toužila po medicíne? Jinak by to šlo, nebylo by to problem ale do toho ještě děti. Good luck...

[albzer]

Dobrý den, zdravím všechny:-)

dovolila bych si Vám položit pár dotazů s prosbou o sdílení Vašich zkušeností. Předem mockrát děkuji za Vaše odpovědi. Je mi čerstvě 32 let, mám vystudovanou již jednu VŠ i Ph.D. (avšak v odlišném oboru), 2 malé školkové děti a mým snem je ještě vystudovat medicínu. Manžel mě v tomto cíli podporuje, finance, tj. 6 let studia bez příjmu nejsou problémem, zázemí mám, další mateřskou neplánuji, děti jsou přes den ve školce.... Chci se zeptat, zda mezi svými spolužáky máte někoho po třicítce, zda si myslíte, že začínat takto pozdě takto náročné studium má smysl? Já jsem přesvědčena, že ano, beru-li v úvahu stále se vzdalující věk odchodu do důchodu:-), ale ráda bych znala i názory vás, studentů.... Splnila bych si rovněž svůj dávný sen... Nechtěla bych však být naprostý exot.. Vím, že studium medicíny je extrémně náročné, chtěla bych se však konkrétně zeptat, jak dlouho Vám denně průměrně včetně docházky do školy zabere studium, nepočítám-li zkouškové? Lze medinu vystudovat i bez fotografické paměti?:-)) Předem mockrát děkuji za všechny vaše postřehy. Jarka

Ty jo, jsem myslel, že je to můj příspěvek - nebýt toho ženského rodu, tak to sedí téměř dokonale (u mě tedy 30 let, ale také 2 děti, také PhD a také touha po medicíně). Uzrávalo to ve mně poslední 3 roky a je rozhodnuto - příští rok do toho jdu (ještě nevím, jestli 1., 2. nebo 3. lf, i když nějakou představu už mám). Pokud mohu sdělit svůj názor - vykašli se na podobné otázky. Chápu, že Tě zajímají praktické zkušenosti, ale uvědom si, že nikdo Ti stejně nemůže dát kvalifikovanou odpověď, protože prostě nikdo není přesně v Tvé situaci. Spolehni se na sebe – podle Tvých argumentů to evidentně smysl má, tak co řešíš
Jinak v zahraničí je studium medicíny po 30 běžné (stačí se mrknout na net) a i u nás už se pár kousků najde.

[Kobra 82]

Ty jo, jsem myslel, že je to můj příspěvek - nebýt toho ženského rodu, tak to sedí téměř dokonale (u mě tedy 30 let, ale také 2 děti, také PhD a také touha po medicíně). Uzrávalo to ve mně poslední 3 roky a je rozhodnuto - příští rok do toho jdu (ještě nevím, jestli 1., 2. nebo 3. lf, i když nějakou představu už mám). Pokud mohu sdělit svůj názor - vykašli se na podobné otázky. Chápu, že Tě zajímají praktické zkušenosti, ale uvědom si, že nikdo Ti stejně nemůže dát kvalifikovanou odpověď, protože prostě nikdo není přesně v Tvé situaci. Spolehni se na sebe – podle Tvých argumentů to evidentně smysl má, tak co řešíš
Jinak v zahraničí je studium medicíny po 30 běžné (stačí se mrknout na net) a i u nás už se pár kousků najde.[/quote]



Ano, já to mám takhle asi poslední čtyři roky, ale teprve nedávno se to tak sešlo, že by případné studium mohlo být reálné (rodinná situace, děti ve školce, možnost přípravy na přijímačky..atd..). Jinak vím, že nikdo není v identické situaci, jen chci získat zkušenosti, výpovědi jiných studentů/uchazečů, zajímá mě, jak to zvládají jiní..