Ahoj, chtěl bych se zeptat jaký obor PGS si volí patologové.
Na stránkách Hlavova ústavu k PGS nejsou žádné informace a v sezname oborů (http://dspb.avcr.cz/oborove-rady/), které 1.lf ponouká patologie není. Myslím, že asi nejblíž by byla Biologie a patologie buňky.
A ješte jeden dotaz. Rád by jsem slyšel vaše názory, rady, ohledem studia na poloviční úvazek patologie+PGS po absolvování. Zdá se mi, že patologové se musej podílet na výzkumu i pro atestaci tak moc nechápu, či musej PGS studovat nějak osobitně. No, v každém případě prosím o vysvětlení. Dik.
PGS - PATOLOGIE
Moderátoři: Medicinman, Formol
Re: PGS - PATOLOGIE
Ahoj,
doktorand si nevolí ani tak obor, jako spíše téma práce po dohodě s budoucím školitelem, tj. na naší fakultě nejspíš s prof. Dundrem. Oborová rada bude skutečně nejspíš biologie a patologie buňky, ale není to podmínkou, na patologii v Thomayerově nemocnici bys teoreticky mohl být i v OR neurovědy, protože se zabývají neuropatologií.
Jde hlavně o to, jestli momentálně mají něco, na čem by se doktorand "uživil". Připomínám, že podmínkou úspěšného zakončení doktorského studia je nejméně jedna impaktová prvoautorská publikace a nejméně jedna spoluautorská impaktová publikace, téma obou těchto publikací musí souviset s tématem disertační práce. Může se tedy stát, že by tě "neuživili", protože sami v ničem jistém nejednou. Na to je více než dobré se podívat na publikační aktivitu potenciálního školitele a případně i vedoucího ústavu, tím si uděláš představu o tom, co se na pracovišti řeší. Pokud ti nabídnou téma, které ve skutečnosti nedělají, je to výzva, pokud by vyšlo, hodně ti to zvedne sebevědomí. Je ale riziko, že narazíš na slepou uličku, nebo že svůj skvělý nápad najdeš již realizovaný při cílené rešerši, takže pak se může ukázat, že je na místě restart s úplně novým tématem, optimálně na novém pracovišti (a tedy komplikace).
Co se týče kombinace polovičního úvazku a doktorského studia, tak to silně nedoporučuji, budeš na tom bit jednak finančně (stipendium je výrazně menší než plat za půl úvazku, ze stipendia se ti neplatí sociální ani zdravotní pojištění,...) a jednak to může protáhnout délku vzdělávání (i když by mělo být doktorské studium uznatelné, pokud téma odpovídá oboru, nemusí to být pravidlem). Pokud už se bude potenciální školitel z kombinace plný úvazek plus doktorské stipendium kroutit (i když to pravidla umožňují), můžeš navrhnout plný úvazek a kombinované doktorské studium (tj. bez stipendia a volnější, teoreticky i bez povinnosti učit).
Co se týče patologické anatomie (záměrně používám věcně správný název oboru, který patologové z pošetilé samolibosti před několika lety odmítli) a vědy, je to trochu složitější. Patologové jsou spoluautory řady klinických publikací spíše ze servisních důvodů (např. histopatologická analýza vzorků). Někteří patologové se skutečně poměrně intenzivně věnují i výzkumu, ale už dávno není pravidlem, že patolog je "vědec ve sklepě nemocnice". Výzkum totiž už často dospěl za mez dosažitelnou optickým mikroskopem a histochemickými metodami a patologové jsou zasypáni požadavky na rutinní histopatologickou diagnostiku (o mnohoobročnictví některých patologů nemluvě), takže skutečný patologický výzkum, tj. výzkum podstaty nemocí, se děje především biologických a biochemických pracovištích přírodovědeckých fakult a na neklinických pracovištích lékařských fakult. Vzdělávací program patologie tě připraví pouze pro cytologickou a histopatologickou diagnostiku a tak trochu i pro pitevní diagnostiku, na vědeckou práci tě nepřipraví vůbec. K tomu se váže jedna veselá historka. Před několika lety si patologové do vzdělávacího programu prosadili požadavek na publikace, akceptovatelné by byly i dvě kazuistiky v Československé patologii - přesto na tom několik kolegů minulý rok uvízlo a teď čekají na nové vzdělávací programy, protože ministerstvo odmítlo (imho správně) zásadní změnu podmínek atestace těsně před koncem platnosti oboru jen z toho důvodu, že je v oboru spousta troubů, kteří si buď ani nepřečetli vzdělávací program, nebo prostě věřili svým šprýmařům, že "to se nějak zařídí".
Doktorské studium je vlastně takový "vědecký řidičák". K práci na patologii ho nepotřebuješ. Hodí se např. když se hlásíš do výběrového řízení na místo primáře a je několik uchazečů. Podstatné je jen když se chceš věnovat vědecké dráze, nebo když chceš učit na fakultě a nechceš uvíznout v mizerně placené a nevděčné pozici lektora.
doktorand si nevolí ani tak obor, jako spíše téma práce po dohodě s budoucím školitelem, tj. na naší fakultě nejspíš s prof. Dundrem. Oborová rada bude skutečně nejspíš biologie a patologie buňky, ale není to podmínkou, na patologii v Thomayerově nemocnici bys teoreticky mohl být i v OR neurovědy, protože se zabývají neuropatologií.
Jde hlavně o to, jestli momentálně mají něco, na čem by se doktorand "uživil". Připomínám, že podmínkou úspěšného zakončení doktorského studia je nejméně jedna impaktová prvoautorská publikace a nejméně jedna spoluautorská impaktová publikace, téma obou těchto publikací musí souviset s tématem disertační práce. Může se tedy stát, že by tě "neuživili", protože sami v ničem jistém nejednou. Na to je více než dobré se podívat na publikační aktivitu potenciálního školitele a případně i vedoucího ústavu, tím si uděláš představu o tom, co se na pracovišti řeší. Pokud ti nabídnou téma, které ve skutečnosti nedělají, je to výzva, pokud by vyšlo, hodně ti to zvedne sebevědomí. Je ale riziko, že narazíš na slepou uličku, nebo že svůj skvělý nápad najdeš již realizovaný při cílené rešerši, takže pak se může ukázat, že je na místě restart s úplně novým tématem, optimálně na novém pracovišti (a tedy komplikace).
Co se týče kombinace polovičního úvazku a doktorského studia, tak to silně nedoporučuji, budeš na tom bit jednak finančně (stipendium je výrazně menší než plat za půl úvazku, ze stipendia se ti neplatí sociální ani zdravotní pojištění,...) a jednak to může protáhnout délku vzdělávání (i když by mělo být doktorské studium uznatelné, pokud téma odpovídá oboru, nemusí to být pravidlem). Pokud už se bude potenciální školitel z kombinace plný úvazek plus doktorské stipendium kroutit (i když to pravidla umožňují), můžeš navrhnout plný úvazek a kombinované doktorské studium (tj. bez stipendia a volnější, teoreticky i bez povinnosti učit).
Co se týče patologické anatomie (záměrně používám věcně správný název oboru, který patologové z pošetilé samolibosti před několika lety odmítli) a vědy, je to trochu složitější. Patologové jsou spoluautory řady klinických publikací spíše ze servisních důvodů (např. histopatologická analýza vzorků). Někteří patologové se skutečně poměrně intenzivně věnují i výzkumu, ale už dávno není pravidlem, že patolog je "vědec ve sklepě nemocnice". Výzkum totiž už často dospěl za mez dosažitelnou optickým mikroskopem a histochemickými metodami a patologové jsou zasypáni požadavky na rutinní histopatologickou diagnostiku (o mnohoobročnictví některých patologů nemluvě), takže skutečný patologický výzkum, tj. výzkum podstaty nemocí, se děje především biologických a biochemických pracovištích přírodovědeckých fakult a na neklinických pracovištích lékařských fakult. Vzdělávací program patologie tě připraví pouze pro cytologickou a histopatologickou diagnostiku a tak trochu i pro pitevní diagnostiku, na vědeckou práci tě nepřipraví vůbec. K tomu se váže jedna veselá historka. Před několika lety si patologové do vzdělávacího programu prosadili požadavek na publikace, akceptovatelné by byly i dvě kazuistiky v Československé patologii - přesto na tom několik kolegů minulý rok uvízlo a teď čekají na nové vzdělávací programy, protože ministerstvo odmítlo (imho správně) zásadní změnu podmínek atestace těsně před koncem platnosti oboru jen z toho důvodu, že je v oboru spousta troubů, kteří si buď ani nepřečetli vzdělávací program, nebo prostě věřili svým šprýmařům, že "to se nějak zařídí".
Doktorské studium je vlastně takový "vědecký řidičák". K práci na patologii ho nepotřebuješ. Hodí se např. když se hlásíš do výběrového řízení na místo primáře a je několik uchazečů. Podstatné je jen když se chceš věnovat vědecké dráze, nebo když chceš učit na fakultě a nechceš uvíznout v mizerně placené a nevděčné pozici lektora.
Доктор сказал «в морг» — значит в морг!
-
- Příspěvky: 2
- Registrován: čtv úno 01, 2018 1:23 pm [phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/vendor/twig/twig/lib/Twig/Extension/Core.php on line 1266: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable
Re: PGS - PATOLOGIE
Formol, moc děkuji za objasnění!
Myslím, že ak bych se rozhodl pro PGS, tak by kombinace plného úvazku a kombinované formy doktorského studia mohla být optimální volbou.
Mám však obavy, že v Praze, pro absolventa, nebude nejsnadnější dostat se na plný úvazek. Nevím.
Myslím, že ak bych se rozhodl pro PGS, tak by kombinace plného úvazku a kombinované formy doktorského studia mohla být optimální volbou.
Mám však obavy, že v Praze, pro absolventa, nebude nejsnadnější dostat se na plný úvazek. Nevím.
Re: PGS - PATOLOGIE
Patologů je málo. Je to málo atraktivní obor, finančně je to bída (v zásadě se neslouží) a řada patologů dělá oboru před studenty celkem špatnou reklamu ať už přímo, nebo nepřímo dikrepancí mezi tím, co vlastně učí, a tím, co by měli učit, aby se to studentům později v klinické fázi studia víc hodilo. Takže toho, že neseženeš místo, se vůbec nemusíš bát. A kdyby náhodou nevyšla Praha, tak je tu Brno, Olomouc, Plzeň a Hradec Králové, pokud už chceš zůstat v České republice.
Доктор сказал «в морг» — значит в морг!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host