Studium medicíny v 32??, náročnost studia

[dancerka]

aj ja nad tym rozmyslam v marci budem mat 32, horsie ze som zena, slovenka a este nemam rodinu ani deti a uz mam vystudovanu jednu medicinu ale veterinarnu... ale laka ma ta humanna, velmi moc... a v praci nie som spokojna, stale mam pocit ambicie v tejto oblasti... vravela som si, ze mozno v buducom zivote... ale nechce sa mi cely zivot mysliet na to, ze som to nevyskusala... ako je to s platbou za studium v CZ ked uz jednu skolu na SK mam vystudovanu? budem si musiet platit skolne? je mozne vobec popri studiu mediciny pracovat?

[albzer]

aj ja nad tym rozmyslam v marci budem mat 32, horsie ze som zena, slovenka a este nemam rodinu ani deti a uz mam vystudovanu jednu medicinu ale veterinarnu... ale laka ma ta humanna, velmi moc... a v praci nie som spokojna, stale mam pocit ambicie v tejto oblasti... vravela som si, ze mozno v buducom zivote... ale nechce sa mi cely zivot mysliet na to, ze som to nevyskusala... ako je to s platbou za studium v CZ ked uz jednu skolu na SK mam vystudovanu? budem si musiet platit skolne? je mozne vobec popri studiu mediciny pracovat?

No tak to vypadá, že bychom mohli příští rok založit nějaký senior kruh, když už nás tam bude tolik třicátníků Kombinace veterina + všeo mi přijde ideální (ono vlastně medicína v kombinaci skoro s čímkoli je podle mě dobrá - jak už bylo uvedeno výše). Napadá mě, že kdyby poté člověk vystudoval ještě rostlinolékařství na zemědělce, to by potom byl skutečně medicinae UNIVERSAE doctor.

Ale teď vážně - co se týká poplatků, je třeba rozlišovat poplatek za DELŠÍ studium a poplatek za DALŠÍ studium.

Poplatek za DELŠÍ studium je značný - na 1. lf všeo je to 24 tisíc Kč / semestr. Platí se, pokud člověk studuje déle, než je standardní doba studia (obvykle zvětšená o 1 rok, ale v souvislosti s novelou vysokoškolského zákona jsem slyšel úvahy o tom, že to bude striktně jen standardní doba studia). Pozor na to, že se do délky studia započítává také doba strávená na jiné veřejné vysoké škole, pokud studium na této škole nebylo řádně ukončeno.

Poplatek za DALŠÍ studium je minimální - na 1. lf všeo dokonce nulový a týká se právě absolventů jiných vysokých škol (myslím, že pouze veřejných).

Podrobnosti viz:
http://www.lf1.cuni.cz/document/47451/opad6-2014.pdf

[lenulka2509]

Já se k vám do senior klubu přidám Jsem rozhodnutá jít teda na 2.LF, ale snad to neva (hodně jsem si všechno prošla, zodpovídala x lidí a sama mám nějakou minizkušenost). Je mi 32 let, 1 dítě a taky jedna VŠ vystudovaná (jen Bc teda )

[Kobra 82]

Zdravím vás všechny..

Teda, také se nestačím divit, že je nás více:-))..Jsem ráda, protože si občas ve světle mého rozhodnutí do toho jít připadám jako "cvok":-). Polovina lidí (blízká rodina) mě velmi podporuje, zbytku jsem nic neřekla, ale až se to dozví, tak si asi budou ťukat na čelo:-), ale co.. Já totiž pocházím z čistě společensko-vědního oboru (a k tomu navrch doktorát..)...takže tady žádná spojitost... I když mimopracovní aktivity jsem měla často blízké lékařským oborům...

Jinak veterina mi přijde supr obor. Pracovat při studiu medicíny však nikdo nedoporučuje, jelikož se lidé (z mého doslechu) ještě cca 3-5 hodin denně učí po škole, která je některé dny od 8 - 18h...

Co se týká mě, přihlášku si budu podávat na všechny tři fakulty v Praze, mluvila jsem s lidmi a kamarády z 1LF i 2 LF, zatím nemám žádnou preferenci, mým cílem je nyní dostat se. Od září se připravuji, učím se z knížek, čtu testové otázky, je toho opravdu hodně, střídají se stavy euforie a útlumu, ale my to určitě dáme. A pokud nám to vyjde, tak opravdu založíme ten senior klub:-))

Budu se těšit, pokud se tu s vámi budu potkávat v diskuzi...

J.

[albzer]

Zdravím vás všechny..

Teda, také se nestačím divit, že je nás více:-))..Jsem ráda, protože si občas ve světle mého rozhodnutí do toho jít připadám jako "cvok":-). Polovina lidí (blízká rodina) mě velmi podporuje, zbytku jsem nic neřekla, ale až se to dozví, tak si asi budou ťukat na čelo:-), ale co.. Já totiž pocházím z čistě společensko-vědního oboru (a k tomu navrch doktorát..)...takže tady žádná spojitost... I když mimopracovní aktivity jsem měla často blízké lékařským oborům...

Jinak veterina mi přijde supr obor. Pracovat při studiu medicíny však nikdo nedoporučuje, jelikož se lidé (z mého doslechu) ještě cca 3-5 hodin denně učí po škole, která je některé dny od 8 - 18h...

Co se týká mě, přihlášku si budu podávat na všechny tři fakulty v Praze, mluvila jsem s lidmi a kamarády z 1LF i 2 LF, zatím nemám žádnou preferenci, mým cílem je nyní dostat se. Od září se připravuji, učím se z knížek, čtu testové otázky, je toho opravdu hodně, střídají se stavy euforie a útlumu, ale my to určitě dáme. A pokud nám to vyjde, tak opravdu založíme ten senior klub:-))

Budu se těšit, pokud se tu s vámi budu potkávat v diskuzi...

J.

No tak domluveno, pokud se dostaneme, senior klub založíme.
Taky si budu dávat přihlášku na všechny 3 fakulty. Zatím u mě boduje 3. lf, ale to se ještě může změnit.

Důvody pro 3. lf jsou zatím poměrně iracionální, ale přesto převažují:
- např. nemá povinný tělocvik (brácha vystudoval 1.lf, a když mi vyprávěl, jak je tam první hodinu posadili na zem a nechali je posílat si medicimbal, neměl jsem zrovna dobrý pocit. Navíc když si představím nás, členy senior klubu, jak si tam hrajeme na vybíjenou, nevím nevím... Jako já sportuji rád, ale nevím, co to má společného s univerzitním vzděláním),
- nemá povinné cizí jazyky (když někdo chce, může si zapsat volitelný jazyk. Já anglicky umím, tak budu raději na medicíně studovat medicínu. Případně + anglickou odbornou terminologii. Ale obecný jazyk?),
- má integrovaný sytém výuky (zavedený prof. Hoschlem), který je mi zatím, podle toho, co jsem o tom četl, poměrně blízký,
- není to taková masovka jako na 1. lf,
- bydlím vedle ní.

Samozřejmě v červnu budu muset zohlednit ještě jeden zásadní argument - kam mě vezmou?

[denisasam]

já také patřím mezi potenciální studenty přes 30, u mne tedy ještě o deset víc, ale spíše mne zajímá, jestli vám nebude vadit ten přístup k absolventům po medicíně, než samotné studium, toho se já tedy bojím daleko víc

[Kobra 82]

Ahoj,

máte asi na mysli specificky přístup k absolventům, kteří šli studovat později.... No, můžu mluvit jen za sebe. Jsem přesvědčena, že rozhodnutí jít studovat a začít vykonávat povolání lékaře v pozdějším věku (po třicítce) s sebou musí nést jistou dávku pokory, nadhledu, sebereflexe, pevné vůle a odhodlání. Každý, kdo o tom přemýšlí, si to musí hodně dobře rozmyslet...

V této fázi života je člověk zkušenostmi, ať chce nebo nechce, prostě někde jinde, než většina 19ti letých spolu- studentů... a to s sebou nese samozřejmě ta úskalí. Normálně by byl člověk na seniorní pozici ve svém zaměstnání, měl respekt, zkušenosti.. třeba vedl tým..atd.. Tady se začíná od začátku. Rozhodně člověk musí počítat s tím, že během studia bude prostě rovnocenný s 19ti letými studentíky, bude za drobné chyby "peskován" učitely a až dostuduje, budou ho možná "zaškolovat" mladší lékaři než je on sám.

Důležité je to mít v hlavě srovnané a tak nějak vědět, že tohle mi nevadí, že nejsem zamindrákovaný člověk, a že ta odměna, že člověk dostuduje a bude lékařem, prostě předčí studium a začátky lékařské praxe, které prostě budou těžké. Taková je realita. Nikdo nás nebude nosit na rukou... a zde ani tak nehraje věk.. Podle mého názoru je to pouze a jenom otázka času, za pár let nikdo zkoumat nebude, kolik vám je. Dobrým doktorem můžete být ve třiceti i ve čtyřiceti.

Já sama, jak jsem psala, budu skládat přijímačky ve 32 letech. Mám za sebou bohaté pracovní i životní zkušenosti, mám děti, rodinu, zázemí, možná díky tomu mám i velký nadhled nad mým rozhodnutím.. Snažím se svůj věk brát jako výhodu. Samozřejmě učení na přijímačky a opakování středoškolského učiva je pro mě v tuto chvíli "krok zpět" či stagnace, ale ta "reward" na konci studia je prostě mnohonásobně vyšší. A to, že budu doktorkou (pokud se poštěstí) ve 38 letech, a že budu začínat, neberu nijak tragicky. Budu pracovat ještě dalších 30 let, než půjdu do důchodu. A nemyslím si, že by člověka nějak nutně diskriminovali kvůli věku. Člověk však musí mít v hlavě srovnané, že prostě jako absolvent bude umět základ a bude muset naslouchat mladším (a zkušenějším) kolegům.. Moje ego s tím nemá problém. Když to srovnám, i nyní mám mnoho mladších přátel, kteří mě inspirují, od nichž se učím ....a jsem v pohodě.
Přeji šťastnou volbu a mnoho úspěchů, J.

[denisasam]

Děkuji za podporu, mě je 44, takže to je zase o trochu horší, ale buď to můžu zkusit a nebo do konce života litovat, proč jsem to vzdala. Já se nebojím přijímaček, jsem fakt naučená za ty roky kdy jsem o tom jen snila a hlavně jsem už jednou prijimackami prošla a absolvovala 4semestry, takže vím, že to taková hrůza není. Uvažuji i o zubech, protože tam pak není nutná praxe v nemocnici, to se přiznám že mám přeci jen trochu obavy, byť začínajícím lékařem v 50. Já jsem byla teď 20let mimo kvůli dosti závažnému onemocnění, takže vlastně začínám žít podruhé a klidně přiznám, že se trochu bojím. Pro mě nic než medicína nikdy neprichazelo v úvahu, nemám děti ani jiné závazky

[Kobra 82]

Já bych to zase neviděla tak černě.. Samozřejmě záleží na každém, každý musí zvážit svoji osobní situaci. Někdo to chce prostě jenom zkusit, aby si to do smrti nevyčítal... Někdo po tom touží tak moc, že mu nevadí se stát doktorem ve čtyřiceti..

Znám dobře lidi, co velmi úspěšně studují medicínu a mají děti, rodinu....či dojíždí.. Na západě je trend studovat po třicítce mnohem častější, zde na to lidé nejsou zvyklí...

Těžké to určitě je, s tím do toho člověk jde, resp. musí jít..) Ve 30 či 40 mozek určitě nepracuje stejně jako ve 20, na druhou stranu, člověk je zkušenější, životem částečně už prověřený, lépe si umí zorganizovat čas.... A určitě studiem medicíny nechce nikdo konkurovat mladším, možná tak pouze u přijímačkách... , ale pak jede každý na své triko...

Já osobně jsem si nasbírala maximum informací o studiu medicíny, oficiálních i neoficiálních, umím si udělat představu, jak je škola těžká, přesto vím, že mě určitě ještě něco překvapí:-). Ale jdu do toho, protože je to můj sen a chci to prostě zkusit, mám k tomu i své další důvody.... ! Je mi sice 32, ale i ve svém věku se snažím nalézt výhody... Již mám několik let odpracováno, než půjdu do důchodu, pokud se ho dožiju, budu pracovat nejméně dalších 30 let, což mi nepřijde zas tak málo. Na rozdíl od dvacetiletých studentů se budu po vystudování moci naplno věnovat svému povolání, kdekoliv a za jakýkoliv plat, mám již rodinu, nebudu trávit roky na mateřské, zajistila jsem sebe i své děti, nebudu se muset honit na splácení hypotéky či placení podnájmu, svůj život si uživám a věřím, že budu i nadále užívat....

Jsem přesvědčena,že nelze paušalizovat, je to každého volba... a každý má možnost to zkusit, pokud chce. Také jsem občas měla stavy, kdy jsem si říkala, zda mi to za to (už jenom ta příprava) stojí.. Ale jak říká můj manžel, když to nepůjde, vždy s tím člověk může praštit a nic moc velkého se zase neděje, život jde dál....

[denisasam]

Já se ve svých 44 učím mnohem rychleji a efektivněji než kdykoli dříve, a užívání si života si predstavuji úplně jinak než s dětmi a cestováním, každý sám ví co je pro něj nejlepší, jen nepodlehnout všeobecným klišé