Stránka 9 z 9

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: pon čer 09, 2014 5:15 pm
od Formol
Katharsis píše:Biologie, otázka 737: Viry:

a) jsou prokaryotní
B) jsou nebuněčné živé soustavy
c) jsou schopné samostatné translace
D) v syntéze proteinů jsou závislé na hostitelských buňkách

Odpověď b) by měla být špatně, viry nejsou živé soustavy - nesplňují všechny obecné vlastnosti živých organsmů. Tady bych parafrázoval slova našeho bývalého učitele biologie a chemie v reakci na tvrzení, že viry jsou na pomezí živé a neživé přírody, nebo dokonce, že jsou to živé organismy: "Viry jsou vlastně toxiny, které vyvolávají v buňce svou vlastní tvorbu".
Mýlíš se. Obecných definic živých organismů je několik. Asi nejobecnější (J. Flegr: Evoluční biologie) je ta, že živá hmota se vyznačuje dědičností a schopností vývoje. To vir bez problémů splní. (dokonce i počítačový) Trochu problematické to je, pokud vezmeš "obkecávací" definici např. z Rosypala - tam je skutečně problémem, že vir jako (úplný) metabolický parazit není schopen ani náznaku metabolismu bez hostitelské buňky. I zde je ale třeba zvážit evoluční hledisko, podle kterého viry pravděpodobně během své evoluce prodělali dosti radikální zjednodušení vlastního těla. Dokonce existují i organismy "na půl cesty", tedy sice stavbou spíše bakterie, ale také neschopné samostatné existence bez hostitelské buňky. Aby to nebylo tak jednoduché, máme tu vedle teoretické biologie, i astrobiologii, která mimo jiné hledá skutečně univerzální definici života. Takže nakonec rozhoduje "dohoda" - a protože široký koncenzus je ten, že vir je živý, byť známky života vykazuje pouze v součinnosti s napadenou buňkou, tedy b není správně. Jen doplním, že v zásadě ze stejného "formálního" důvodu (tedy dohodli jsme se tak) se priony za živé nepokládají (bezpečné zjištění, že jde vždy o patologicky konformované proteiny "vlastní výroby", tedy že otázka jejich "životnosti" je srovnatelná s otázkou životnosti nádoru, ještě nestihlo zasáhnout všechny filozofující biology a biologizující filozofy).
Katharsis píše:Biologie, otázka 770: Sinice (Cyanobacteria):

A) mají prokaryotní buňky
B) patří mezi gramnegativní bakterie
c) jsou vždy jednobuněčné
D) mohou tvořit vícebuněčná vlákna

Zde odpověď c) má být správně, protože všechny organismy, které mají prokaryotní buňku, jsou výhradně jednobuněčné. Souvisí s tím také odpověď d), že tvoří vícebuněčná vlákna. To však neznamená, že jsou to mnohobuněčné organismy - mnohobuněčnost znamená, že velké množství buněk vzájemně spolupracuje a jsou diferencované a specializované. To o žádných prokaryotech říct nelze.
Prokaryotičnost je zásadní vlastností týkající se především endomembránového systému a stavby chromozómu. Mnohobuněčnost znamená jen a pouze to, že je spojeno několik buněk "téhož jedince" v nějaký funkční celek (tedy že nejde o nakupení typu biofilm nebo hromádka "tupě slepených" stafylokoků). Vysoká míra specializace buněk, úzká spolupráce a přehršel signalizace je jen tvůj eukaryotický šovinismus;-) Tak např. trichomy (řetízky několika buněk) sinic roku Nostocales jsou tvořeny spojenými buňkami, společně jsou obaleny pochvou. A navíc trichom může obsahovat i dva typy víceméně diferencovaných buněk - heterocyty, které jsou specializovány na fixaci dusíku, a akinetony, které jsou "zárodky" (ekvivalent spor). Takže jsou - a opět je to do značné míry otázka koncenzu - pokládány za mnohobuněčné. Ostatně explicitně to píše Rosypal (imho doporučená literatura), Zicháček a Jelínek se pojmu "mnohobuněčné sinice" alibisticky vyhýbá tím, že sinice rozděluje na jednobuněčné a vláknité

(Na druhou stranu vločkovci /Placozoa/ také nejsou vzorem komplexnosti - a přesto je pokládáme za mnohobuněčné a živočichy k tomu...)

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: pon čer 09, 2014 5:29 pm
od Katharsis
Formol píše:
Katharsis píše:Biologie, otázka 737: Viry:

a) jsou prokaryotní
B) jsou nebuněčné živé soustavy
c) jsou schopné samostatné translace
D) v syntéze proteinů jsou závislé na hostitelských buňkách

Odpověď b) by měla být špatně, viry nejsou živé soustavy - nesplňují všechny obecné vlastnosti živých organsmů. Tady bych parafrázoval slova našeho bývalého učitele biologie a chemie v reakci na tvrzení, že viry jsou na pomezí živé a neživé přírody, nebo dokonce, že jsou to živé organismy: "Viry jsou vlastně toxiny, které vyvolávají v buňce svou vlastní tvorbu".
Mýlíš se. Obecných definic živých organismů je několik. Asi nejobecnější (J. Flegr: Evoluční biologie) je ta, že živá hmota se vyznačuje dědičností a schopností vývoje. To vir bez problémů splní. (dokonce i počítačový) Trochu problematické to je, pokud vezmeš "obkecávací" definici např. z Rosypala - tam je skutečně problémem, že vir jako (úplný) metabolický parazit není schopen ani náznaku metabolismu bez hostitelské buňky. I zde je ale třeba zvážit evoluční hledisko, podle kterého viry pravděpodobně během své evoluce prodělali dosti radikální zjednodušení vlastního těla. Dokonce existují i organismy "na půl cesty", tedy sice stavbou spíše bakterie, ale také neschopné samostatné existence bez hostitelské buňky. Aby to nebylo tak jednoduché, máme tu vedle teoretické biologie, i astrobiologii, která mimo jiné hledá skutečně univerzální definici života. Takže nakonec rozhoduje "dohoda" - a protože široký koncenzus je ten, že vir je živý, byť známky života vykazuje pouze v součinnosti s napadenou buňkou, tedy b není správně. Jen doplním, že v zásadě ze stejného "formálního" důvodu (tedy dohodli jsme se tak) se priony za živé nepokládají (bezpečné zjištění, že jde vždy o patologicky konformované proteiny "vlastní výroby", tedy že otázka jejich "životnosti" je srovnatelná s otázkou životnosti nádoru, ještě nestihlo zasáhnout všechny filozofující biology a biologizující filozofy).
Katharsis píše:Biologie, otázka 770: Sinice (Cyanobacteria):

A) mají prokaryotní buňky
B) patří mezi gramnegativní bakterie
c) jsou vždy jednobuněčné
D) mohou tvořit vícebuněčná vlákna

Zde odpověď c) má být správně, protože všechny organismy, které mají prokaryotní buňku, jsou výhradně jednobuněčné. Souvisí s tím také odpověď d), že tvoří vícebuněčná vlákna. To však neznamená, že jsou to mnohobuněčné organismy - mnohobuněčnost znamená, že velké množství buněk vzájemně spolupracuje a jsou diferencované a specializované. To o žádných prokaryotech říct nelze.
Prokaryotičnost je zásadní vlastností týkající se především endomembránového systému a stavby chromozómu. Mnohobuněčnost znamená jen a pouze to, že je spojeno několik buněk "téhož jedince" v nějaký funkční celek (tedy že nejde o nakupení typu biofilm nebo hromádka "tupě slepených" stafylokoků). Vysoká míra specializace buněk, úzká spolupráce a přehršel signalizace je jen tvůj eukaryotický šovinismus;-) Tak např. trichomy (řetízky několika buněk) sinic roku Nostocales jsou tvořeny spojenými buňkami, společně jsou obaleny pochvou. A navíc trichom může obsahovat i dva typy víceméně diferencovaných buněk - heterocyty, které jsou specializovány na fixaci dusíku, a akinetony, které jsou "zárodky" (ekvivalent spor). Takže jsou - a opět je to do značné míry otázka koncenzu - pokládány za mnohobuněčné. Ostatně explicitně to píše Rosypal (imho doporučená literatura), Zicháček a Jelínek se pojmu "mnohobuněčné sinice" alibisticky vyhýbá tím, že sinice rozděluje na jednobuněčné a vláknité

(Na druhou stranu vločkovci /Placozoa/ také nejsou vzorem komplexnosti - a přesto je pokládáme za mnohobuněčné a živočichy k tomu...)

Ok, poučil jsem se, moje chyba. Jinak z Rosypala ani Zicháčka jsem se neučil, toto mám jen z hodin na gymplu. Vím jistě, že náš učitel by k tomu měl úplně stejné výhrady jako teď já, přesně na tohle kladl důraz: že viry jsou neživé a prokaryota jednobuněčné.

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: pon čer 09, 2014 7:11 pm
od Formol
K tomu bych měl výhrady v tom smyslu, že posláním středoškolského učitele není dokazovat svá vylepšení stávajících konceptů, jakkoliv mohou být logická, tím, že je bude vykládat jako jediné správné možnosti. K tomu slouží stránky vědeckých časopisů;-)

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: pon čer 09, 2014 8:41 pm
od Katharsis
Formol píše:I zde je ale třeba zvážit evoluční hledisko, podle kterého viry pravděpodobně během své evoluce prodělali dosti radikální zjednodušení vlastního těla. Dokonce existují i organismy "na půl cesty", tedy sice stavbou spíše bakterie, ale také neschopné samostatné existence bez hostitelské buňky.
Já jsem se zase dočetl (už nevím co to bylo za učebnici), že viry nejpravděpodobněji vznikly jako fragmenty nukleových kyselin, což asi spíše podporuje to, že jsou to spíše nějaké jedy. Ale nechci tvrdit, že mám pravdu, tak hluboké znalosti nemám. Viděl jsem jenom pár chyb v modelovkách, tak už je vidím všude :D

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: úte čer 10, 2014 5:54 pm
od juliss
Chemie, otázka 392: K terciárním alkoholům patři:

a) hydrochinon
b) glycerol
c) cyklohexanol
D) 2-methylpropan-1-ol

Podle mně ale žádnej z nich terciární alkohol není, nebo se mýlím?

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: stř čer 11, 2014 9:03 am
od Terezzzzz
;)

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: stř čer 11, 2014 12:59 pm
od Formol
Katharsis: Ve skutečnosti jsou tak nějak ve hře tři teorie o původu virů - sekundární zjednodušení (to, co jsem popisoval), pozůstatky nejstarších a nejjednodušších organismů a to, co píšeš, tedy "trosky". Osobně se domnívám, že takto seřazeny jsou podle věrohodnosti - ale třeba se ozve nějaký evoluční biolog;-)

juliss: Máš pravdu. V modelových otázkách je asi chyba a je míněn 2-methylpropan-2-ol

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: pon čer 16, 2014 1:41 pm
od tauri
Biológia, otázka č. 227 -

DNA:
A) je typickým biopolymerem
B) je téměř univerzálně látkovým nosičem genetických informací
C) není signálem genetické informace RNA-virů
d) je dobře rozpustná ve vodě

Dobrý deň, chcem sa opýtať či by nemala byť aj odpoveď d), keďže DNA je rozpustná vo vode (slovná hračka, že DOBRE rozpustná??)

Re: Problém s modelovými otázkami

Napsal: ned říj 07, 2018 12:44 pm
od hrobnik
freezi píše:
stř kvě 29, 2013 6:20 pm
Taky občas narazim na nejasnosti, například toto :

291. Které tvrzení nejlépe charakterizuje genetický kód :

a) je identický pro syntézu proteinů v jádře i mitochondriích
b) je překládán do aminokyselinových sekvencí pomocí RNA polymerasy
C) počet kodonů a aminokyselin si odpovídá - Žiju v domnění, že kodonů je 64 a aminokyselin jen 20, takže si neodpovídají, ne? Proto jsou některé aminokyseliny kódovány více kodony? Nebo se mýlím?
D) je tvořen triplety o třech nukletidových bazích
Tak máme zde rok 2018, držím nejnovější modelovky (v předmluvě rok 2015, v copyrightu 2017) a tahle dosti matoucí otázka tady pořád straší :mrgreen: